Malý nákup v mém oblíbeném mělnickém antikvariátu

Jistě to znáte sami. Máte za sebou divný den a potřebujete si udělat něčím radost. Já měla včera lítání po úřadech a malou odměnu si tedy zasloužila. Přeci kdo má rád úřady?
Moje kroky šli na jistotu do Želvího doupěte. Mé nejoblíbenější kavárny na Mělníku, která je při tom i knihkupectví a antikvariát v jednom. Tělo prahlo po výborné kávě a mozek se těšil na tu hromadu knih, kterou se tam obklopím. Než mi Zuzka udělala její výborné kapučíno, zabrousila do části s knihami, abych se pokochala a možná si i něco vybrala. A že je tam opravdu co na výběr.
Nakonec jsem si odnesla 3 knihy z oddělení antikvariátu a ještě si stačila popovídat s majiteli, kteří jsou velice milý a dokáží vám poradit a pomoci, když něco hledáte a pokud nenajdete, snaží se vám to obstarat jinde. Mám od nich za ty léta, co k nim chodím, hodně knih. Vlastně bych mohla říci, že 80% knížek v mé knihovně je z jejich krámku. A že nekecám. Voda mi před lety sebrala celou knihovnu a já díky nim dala utopené knihy z části dohromady. Něco už neseženu, to je jasné, ale stále zbývá spousta knih, které si od nich pravidelně odnáším.
A co jsem tedy odnesla tentokrát?

Začnu klasikou. 

Ptáci v trní

od: Colleen McCullough

Podmanivý příběh románu Ptáci v trní okouzlil od svého vzniku už miliony čtenářů všech věkových kategorií a ve vysokých nákladech je znovu a znovu vydáván v mnoha zemích světa. Australská prozaička Colleen McCulloughová, volně inspirovaná osudy vlastní rodiny, v něm líčí více než půl století v životě farmářského rodu Clearyů, jehož členové přicházejí počátkem dvacátých let dvacátého století z chudých poměrů na Novém Zélandu na bohatou usedlost v australském vnitrozemí, aby v nadcházejících letech vedli nepřetržitý zápas s drsnou přírodou i následky dramatických zvratů ve vlastním životě. Ze širokého okruhu hrdinů a dějových linií, které zavádějí čtenáře do australské buše, na bojiště druhé světové války i do vatikánských církevních kruhů, vystupují do popředí především nezapomenutelné postavy farmářské dcery Meggie a mladého kněze Ralpha de Bricassarta. Osudově spjatí skrývaným milostným vztahem, sebevědomá a přitom křehká Meggie a ctižádostivý, ale vnitřně rozpolcený Ralph jsou svým poutem celoživotně poznamenáni navzdory dlouholetému odloučení. Podobně jako pták, jenž musí podle úvodní legendy za svou jedinou píseň zaplatit v trnovém objetí životem, platí nakonec za svou touhu i oba hlavní hrdinové. Tragické vyústění opojného i trýznivého vztahu však nemůže potlačit poznání, že jedině odhodláním jít za hlasem vlastního srdce a svědomí a ochotou podstoupit i nejvyšší bolest lze dosáhnout skutečného štěstí.

 Knihu už jsem jednou měla doma, ale nedávno jí sháněla kamarádka a tak jsem jí na výměnu poslala tu svojí. Taky z tohohle krámku. 

Další je 

Vzdálený přístav

od: Tamara McKinley

Ženský román z prostředí australských farem a časů po 2. světové válce, o odkrývání bolavého tajemství vlastního původu a o následcích sobecké bezohlednosti.
Autorka se ve svém novém románu drží prostředí, které důvěrně zná i tématu, které s obměnami zpracovala již ve svých předchozích knihách - totiž australský venkov a problém hledání vlastních kořenů a odhalování tajemství skrytého v minulosti. Olivia přijíždí krátce po válce, po smrti své matky, z Anglie a chce zjistit pravdu o svém původu, protože při vypořádávání závěti objevila v dokumentech jakési rodinné tajemství. V malém městě hluboko uprostřed australské buše, kde jako malá s matkou žila, se spřátelí s dívkou Maggie a objeví i osoby, které o historii její rodiny vědí víc. Autorka se ve vyprávění vrací do minulosti a do životních osudů všech postav, aby tak postupně rozkryla, co je spojuje.

Autorku znám díky knize Letní bouřka, která se mi moc líbila a já chtěla zkusit její další.

Do třetice to je 

Údolí nejčistších radostí

od: Jan Šmíd

Převratné události v rodině donutí Nata Jessela, aby se opět vydal na cesty. Nejprve hledá posádku havarovaného letadla v divočině obývané Indiány, pořídí si tam malamuta a s ním putuje až do Cedar City. Aljašský pes se jmenuje Lord a v Utahu i Arizoně je mu pořádně horko, stejně jako Natovi při různých prekérních příhodách, které má Lord na svědomí. Nicméně hlavní otázkou pro oba zůstává, zda se vrátit do Kanady, nebo zůstat na americkém Jihozápadě, kde má Nat své Údolí nejčistších radostí

Knihou jsem si doplnila celou trilogii a konečně si jí budu moci přečíst v klidu celou.

Recenze Nalehko - Clara Bensen

Nalehko

od: Clara Bensen

Minimalistický příběh o lásce a putování... Dva lidé, tři týdny, osm zemí a žádná zavazadla

Svérázná americká dvojice vyráží na neuvěřitelnou cestu. Jednadvacet dní, osm zemí, skoro pět tisíc kilometrů. Žádné plány, žádné hotely a žádná zavazadla. A žádné šaty na převlečení. On má jen to, co se mu vejde do kapes, ona si bere kabelku. Ona je Clara, životní krizí trochu pošramocená mladá dáma, on je Jeff, profesor, který si libuje v šílených oděvech a v rámci experimentu se například pokoušel bydlet v kontejneru. Poznali se na internetové seznamce.

A pak si šli koupit letenku. Pro začátek do Istanbulu.

Jako novodobí tuláci bez tíže pak pokračují dál. Řecko, Chorvatsko, Maďarsko, Skotsko, Anglie... Když se pak vracejí, ve stejných šatech, v jakých vyjeli, vezou si domů něco víc než suvenýry.

Naději. Nebo dokonce lásku? 

Kniha o jednom bláznivém nápadu procestovat Evropu jen s tím, co máte zrovna po kapsách. Rande, které se protáhne na 3 týdny bez záruky, že to nakonec vyjde. 

Po přečtení, kdy jsem knihu vedle sebe odložila ve vaně, jsem si v duchu řekla - zvláštní kniha. Vzápětí jsem si položila otázku, která asi napadne každého, kdo se ke knize dostane - Mohla bych něco takového udělat i já ? Po chvilce přemýšlení jsem si odpověděla, že já ANO. Zažila jsem kempování v šermířském duchu, kdy jsem se jednou sebrala po rozhovoru s kamarádem, jestli bych nechtěla s nimi jet na bitvu. Jasně, ale nemám kostým a nic z toho. Nevadilo to a já byla tenkrát  druhý den posazena k úplně cizím lidem do auta plného nejrůznějšího harampádí, které je potřeba na bitvu. Byl to pro mě tenkrát velký zážitek. Celé 3 dny v jednom oblečení s bandou podobně smýšlejících cizích lidí, mezi kterými jsem našla přátele. Voda byla daleko a jídlo se peklo na ohni. Krásně se na to vzpomíná už jen proto, že jsem těch bitev a vystoupení pak zažila ještě několik a bylo to pokaždé super.

Ale zpět ke knize. Příběh je taková sonda do života dvou lidí, kteří se znají chvilku přes internetovou seznamku. Jeff, který přijde s tímhle nápadem cestovat jen s tím, co máte zrovna po kapsách, strhne na svou stranu Claru. Dívku zmítanou krizí života, která si od toho slibuje terapii. Že jí to třeba ukáže novou cestu a chuť do života. Nápad je to  šílený a tak vzrušující zároveň.

Jak se s tím nakonec ti dva poperou ? Nemají k sobě velké závazky. Řídí se heslem, že vše je povoleno. Volnost ve vztahu i rozhodnutí, co bude dál. Ale vyhovuje to oběma? Není té volnosti přeci jen na Claru moc? A co Jeff ? Dokáže se vzdát svého volnomyšlenkářského stylu života?

Knihu hodnotím kladně a dávám jí 3 hvězdičky z 5. 

Z knihy mě zaujal tento citát, který myslím vystihuje celou knihu

Dokud budu žít, uslyším zpěv vodopádů, ptáků a větru. Dělám tlumočníka skalám, učím se jazyku záplav, bouří a lavin. Vím přesně, kde si včely staví úl v trávovníku, a jdu přímo k místu, kde roste ve voňavých polosuchých trsech divoký rozmarýn. Neumím však nikomu vysvětlit cestu k nejbližší benzínové pumpě, a to hlavně proto, že jsem se nikdy neunavoval učením se základním světovým stranám.

Moc za ní děkuji nakladatelství Metafora, která mi poskytla tento recenzní výtisk. Knihu si lze koupit zde Nalehko.

Výhra od Luciiny zašívárny

Přišla mi milá a hlavně praktická výhra z blogu Luciina zašívárna. Jedná se o sadu nádherných záložek, které jsou částečně i její výrobou. Mám sama svou sbírku oblíbených záložek a další ráda posílám dál v balíčcích a tak je to opravdu super. Trefila se mi i do vkusu co se týče obrázků na nich.
Moc za ně děkuji. 

Rozbalovačka od MOBY

Dnes mi přišel další balíček recenzáčků z Moby. Jejich knihy se mi tu přes léto bohužel nahromadily a tak jsem si dala závazek, že přečtu co nejvíce právě od nich v měsíci září. Léto pro mě bylo co se čtení prostě na houby, což vysvětluji zde Léto víc než rozmarné.
A co že mi to přišlo tentokrát ? 

První kniha je od českého autora Zdeňka Grmolce Pod křídlem anděla. Jedná se o historický román z doby Karla VI. Hasburského a já mám knihy spojené s historií moc ráda. Navíc se opět seznámím s novým autorem.

Pod křídlem anděla

od: Zdeněk Grmolec

O době panování Karla VI. Habsburského vzniklo v české i světové literatuře velmi málo beletristických děl, román Pod křídlem anděla, který zachycuje převážně dobu Karla VI., otce jediné vládnoucí ženy na českém trůnu – Marie Terezie, tuto mezeru vyplňuje. Protagonistou románu je Daniel, který se musí vyrovnávat nejen s těžkým osudem polovičního Žida, ale i se svojí sexuální identitou, pro společnost první poloviny 18. století nepřijatelnou. S jeho osudem je propleten i osud osvíceného šlechtice hraběte Šporka a sochařů Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Brokoffa.

Druhá kniha je z jiného soudku. Jedná se o detektivní román z prostředí amišů Střípky ticha od Lindy Castillo. Po dlouhé době pořádná detektivka po tom všem odpočinkovém čtení z poslední doby a hlavně z prostředí, které je mi neznámé a do kterého bych ráda nakoukla a dozvěděla se zase o něco víc.

Střípky ticha

od: Linda Castillo

Slabaughovi jsou přímo vzorová rodina amišských farmářů, tvrdě pracují, mají čtyři děti a se širokým příbuzenstvem skvěle vycházejí. Idylka skončí, když jedno z jejich dětí přivolá pomoc. Kate Burkholderová, policejní náčelnice z Painters Millu, objeví v nádrži na hnůj chlapcovy rodiče a strýce, všechny mrtvé. Zpočátku vše nasvědčuje tomu, že šlo o nešťastnou nehodu, během pitvy však koroner zjistí, že jedna z obětí utrpěla před smrtí úder do hlavy. Je zřejmé, že došlo k vraždě. Nikdo si nepřeje vypátrat vraha tolik jako Kate, která rovněž vyrůstala v amišské rodině, proto si případ bere poněkud osobně.

Recenze Poppy Day - Amanda Prowse

Poppy Day

od: Amanda Prowse

Co byste obětovala, aby se váš miláček vrátil domů?

Od té doby, co si kadeřnice Poppy Day vzala svého miláčka Marta, byli spolu šťastní. Nyní je Mart na misi v Afghánistánu a Poppy počítá každý den, až se vrátí domů.Avšak jednoho dne zaklepou na její dveře neznámí lidé a její svět se zhroutí. Mart byl vzat jako rukojmí a pro armádu je příliš nebezpečné, aby se ho pokusili zachránit.Poppy je odhodlána přivést ho domů sama. Ale brzy bude stát před nejtěžší otázkou svého života: není cena za záchranu muže, kterého miluje, příliš vysoká?

Silný příběh o ztrátě a odvaze od autorky, která z vlastní zkušenosti moc dobře ví, o čem píše

Příběh o záchraně manžela z válkou sužovaného Afghánistánu, který padl do těch nesprávných rukou, když konal svou vojenskou službu. Příběh o velké odvaze jedné milující ženy, která vzala jeho osud do svých rukou, když ostatní selhalo a ona neviděla jediné východisko, jak dostat svou životní lásku, nejlepšího přítele a milence v jedné osobě domů.

Když mi kniha dorazila na začátku tohoto měsíce domů a já jí vybalila, tak mě okamžitě zaujala svou jemnou a při tom vše vypovídající obálkou. To že je tam vypodobněn vlčí mák má své poselství a jméno hlavní hrdinky Poppy na to také krásně naráží. Poppy v překladu vlčí mák je symbolem válečným veteránům a slaví se 11.listopadu. Více o tomto dni si můžete přečíst zde Den válečných veteránů . S tím je spojené i věnování hned na začátku knihy. Stojí zde toto - OD ZAČÁTKU OPERACÍ V ŘÍJNU 2001 DO 1.ČERVENCE 2012 PŘIŠLO V AFGHÁNISTÁNU O ŽIVOT 422 ČLENŮ BRITSKÉ ARMÁDY. TATO KNIHA JE VĚNOVÁNA - a je tu uvedeno všech 422 jmen. POCTA NÁLEŽÍ VŠEM ZDE UVEDENÝM I TĚM, KTEŘÍ TEPRVE POLOŽÍ SVÉ ŽIVOTY, DOKUD TENTO KONFLIKT NEUSTANE. NEZESTÁRNOU, TAK JAKO JSME ZESTÁRLI MY, KTEŘÍ TU JSME PONECHÁNI, NEZASTAVÍ JE VĚK ANI ODSLOUŽENÁ LÉTA. PŘI ZÁPADU SLUNCE I PŘI SVÍTÁNÍ, VŽDY NA NĚ BUDEME PAMATOVAT.

Už po přečetní těchto slov jsem měla slzy na krajíčku a musela knihu na pár dní odložit. Čekal mě silný příběh a opravdu to tak bylo.

Poppy si žije svůj poklidný život osamělé ženy vojáka do té doby, než u jejích dveří zaklepou dva důstojníci. To že jí přicházejí sdělit špatné zprávy je víc než očividné. Čeká od nich to nejhorší, ale může být něco horšího než smrt v boji ? Pro Poppy se těmi slovy a její černou noční můrou stanou informace, že její manžel, její milovaný Martin padl do zajetí a oni sice vědí, kde je, ale že se ho nepodařilo díky špatným informací vysvobodit.

Tím se začíná roztáčet kolotoč, který nakonec vyústí v to, že se sama rozhodne Martina zachránit. Podaří se jí to ? To si musíte zjistit sami.

Na knize se mi moc líbilo to, jak se ukazují obě strany jak z pohledu Poppy, tak i z Martinova a jeho zajetí. Příběh odvahy a lásky, kterou lze snad i závidět.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Omega, která mi poskytla tento recenzní výtisk a dále Knihám Dobrovský. Knihu lze koupit zde Poppy Day a zde Poppy Day - Omega .

Dávám jí 4 hvězdičky z 5.

Rozbalovačka Úsměvy žen - Nicolas Barreau

 Tentokrát jsem si udělala radost krásnou knihou, na kterou jsem koukala už od července, kdy se objevila na fb stránkách Moby. Kniha zaujala jak svou obálkou, tak i anoncí a já, i když jsem podvědomě tušila, že bude pak i v nabídce recenzáků od nich, jako že se tam včera opravdu objevila, jsem jí prostě musela mít. Díky tomu, že se doma rozhodovalo už s předstihem o kalendáři na příští rok a který jsme nalezli na stránkách Knižního klubu a mohli ještě uplatnit zbývající slevový kupon, jsem moc neváhala a šla po téhle knize na jistotu. A udělala jsem moc dobře.

 Obálka má podobný povrch jako kniha Matčiny dary a já se jí hrozně ráda dotýkám. Už jen samotný název Úsměvy žen vám ten úsměv vykouzlí na tváři ať už chcete či ne. Tedy já to tak mám pokaždé, když se na ní jen letmo podívám nebo jí někde zahlédnu na obrázku. 

 Už se moc těším, až se do ní začtu. Jen se musím prokousat všemi těmi resty, co na mě pomrkávají přes celé léto. 

Úsměvy žen

od: Nicolas Barreau

Aurélie Bredinová je hezká, mladá kuchařka z Paříže. Před časem zdědila po otci restauraci „Le Temps des Cerises“ – Čas třešní. Když ji opustí přítel, přestává věřit v upřímnou lásku a bloudí smutně městem.Ačkoli vůbec nečte, náhodou se ocitne v knihkupectví a objeví knížku Úsměvy žen od Roberta Millera. Začte se do ní a od první stránky má pocit, že má s knihou překvapivě mnoho společného: hrdinka se Aurélii hodně podobá, nosí dokonce stejné šaty a v knize existuje i restaurace Čas třešní. Aurélii to tak překvapí, že nabyde dojmu, že tohle nemůže být náhoda, nýbrž osud, a zatouží po osobním setkání s autorem knih.

Léto víc než jen rozmarné

Měla jsem na tohle léto a prázdniny spoustu čtecích plánů a jak se říká - skutek utek. Chtěla jsem dořešit resty v podobně ležáků recenzí a také si přečíst nějaké ty mé knížky, které mě tolik lákají v mé knihovně.

 Místo toho jsem přečetla sotva 3 - 4 knihy. Začala jsem si dávat aspoň do pořádku svou e-knihovnu. Malý chaos, který v ní už delší dobu převládá, je alarmující. Člověk tam objeví i spoustu pokladů, na které časem zapomínám a nebo o nich podvědomě vím, ale kdy se k nim dostanu? Něco bylo třeba i převádět do pdf formátu, protože to jinak můj starý čtecí telefon prostě neskousne. Pro mě je tohle nekonečný boj, ale zase díky tomu si občas udělám čistku ve své klasické knihovně a posílám dál knihy, které mi stačí jen v elektronické podobě. Jsou ale i takové, které chci mít v obojím.
 Proč ale čtu tak málo? Mám narušený svůj čtecí stereotyp. Dcera je doma a já spíše vymýšlím blbiny a starám se o rodinu, když je tolik volna. Také se nám rodina rozrostla o kočičí princeznu, která si vyhradila svůj pelíšek na mém klíně a běda mi, pokud mám v ruce knihu. To už jí všelijak ochutnává a packami mi překáží na stránkách. Snažím se dodržovat čtení aspoň večer v posteli, ale to bývám po většinu času tak urvaná, že po pár stránkách usínám. Pokud najdu přeci jen nějaký ten volný den, kdy jsem doma bez dcery, tak šupky dupky na brigádu, aby bylo na další krásné knihy.
 Už se moc těším na podzim a až začne škola. Opravdu to tak je. Vrátí se mi aspoň část času, který mi tolik schází. Najedu na staré rituály a vytvořím si nové, díky tomu, že budu mít doma prvňačku. Jak já se těším, že jí naučím pořádně číst a budeme si užívat písmenka společně. Už teď projevuje velký zájem o knihy ve své i mé knihovně.
Přeji všem hezký zbytek prázdnin.

První a druhá nadílka za měsíc Srpen z Knižního klubu

Je půlka prázdnin a já si nekoupila žádnou knihu za celé to období. To jsem musela tedy urychleně napravit a už jsem šla šmejdit do mého oblíbeného Knižního klubu . Ne že bych se musela moc rozmýšlet. Dvě knihy jsem už měla v košíku od Července a tu poslední jsem tam přidala jen z principu, že autorka napsala mou oblíbenou knihu Zahradu kouzel .

První zásilku jsem  odeslala a po týdnu šup do zásilkovny pro balíček. Knihy jsem tedy vybalila už na místě, protože jsem měla ještě nějaký program se svou dcerou Magdalenkou a nechtělo se mi tahat celý balíček po městě.

V balíčku jsem měla tyto tři knihy.

Matčiny dary

od: Cecilie Enger

Když Ceciliina matka skončí v důsledku zákeřné Alzheimerovy choroby v pečovatelském ústavu, rozhodne se Cecilie dát do pořádku rodný dům. Během úklidu narazí na matčiny úhledně zaznamenané seznamy všech vánočních dárků, které rodina v průběhu čtyř desetiletí nejen darovala, ale také dostala. A ke každému dárku se váže životní příběh nějakého člověka. Tyto seznamy jsou pro Cecilii určitým vodítkem pro sepsání rodinné historie od konce 19. století až po současnost…
Jedinečná kniha, která se stala v Norsku bestsellerem, je úžasnou cestou časem i obrazem jedné neobyčejné rodiny.

Knihu jsem objevila díky Mobě a jsem na ní moc zvědavá. 

Drahý pane

od: Mary-Louise Parker

Nádherně nekonvenční literární debut oceněné herečky Mary-Louise Parker. Toto mimořádné literární dílo popisuje autorčin život prostřednictvím dopisů, které napsala různým mužům. Tyto dopisy jsou autentické i vymyšlené, ze všech se však dozvíme o autorčině životě, pocitech a tužbách. První dopis je napsán dědečkovi, kterého nikdy nepoznala, následují dopisy jejímu knězi, bývalým milencům, ale třeba i hasiči, se kterým se setkala při srdečném rozhovoru se strýcem své malé adoptované dcery. Čtenáři budou ohromeni hloubkou a stylem těchto dopisů, z nichž vyplývá složitost a síla lidských vztahů.

Tahle na mě zase koukala ze stránek Omegy a strašně mě zaujala tím, že je psaná formou dopisů.

Dívka, která sahala po hvězdách

od: Sarah Addison Allen

Emily Benedictová přijíždí do pitoreskního jižanského městečka Mullaby v Jižní Karolíně v naději, že se dozví víc o životě své matky, obklopeném mnoha hádankami. Ale od chvíle, kdy dívka vstoupí do domu, kde její matka vyrůstala a kde žije její podivuhodný samotářský dědeček, jehož zatím nikdy nepotkala, nestačí se divit. Ostatně celé Mullaby, kde existují rodinná tajemství, za nimiž stojí snad jen kouzla, je poněkud zvláštní místo. Jak jinak si vysvětlit, že zde žije muž tak vysoký, že dohlédne za obzor. A to je jen začátek…

Jak jsem psala na začátku. Tuhle knihu jsem prostě musela mít. Je z nakladatelství Ikar. 

Další balíček jsem si vyzvedla včera. Opět z Knižního klubu a tentokráte jsem to brala tak nějak tématicky, což mi došlo až po otevření a pomuchlání s nimi. 

Zase jsem byla nucená je rozbalit už u zásilkovny a strčit prostě do tašky a pokračovat v nákupech dál.

Všechny mají společné téma. Jsou ze stejného nakladatelství Motto a dvě jsou navíc od stejné autorky. Poslední napsal muž. Všechny mají krásně ilustrované hlavní desky ze silnějšího papíru a je vážně radost na ně pohledět. O překvapení se mi postaraly tím, že ve všech jsou i recepty na vaření, což jako milovnice jídla a jeho tvoření, opravdu oceňuji a asi pak i nějaký ten receptík vyzkouším.

A teď hurá na jejich představení.

Večeře v ráji

od: Ben Bennett

Jacques a Ellie si na francouzském pobřeží Atlantiku otevřeli restauraci s příznačným názvem Paradis - Ráj.
Když však Ellie zemřela, z Jacquesova života se vytratila veškerá radost, z vaření se stala povinnost a hosté to poznali. Po sedmi letech dospěl Paradis k bankrotu. Restaurace má jít do dražby, ale Jacquesův nejlepší přítel najde v poslední chvíli řešení - spolumajitelku Catherine.
Pochází z Ameriky, mluví roztomile francouzsky, právě přišla o manžela a chce vzkřísit bývalou slávu restaurace Paradis.
Jacquesovi se do toho moc nechce, ale nakonec pochopí, že nemá jinou možnost. Když na půdě hledá potřebné doklady, najde sešit receptů, které pro něj vymyslela Ellie.
Rozhodne se je vyzkoušet, a proto každou noc vaří jeden z nich. Pod Elliným láskyplným vedením tak znovu najde radost z přípravy jídel, a také novou lásku.

Oběd v Paříži

od: Elizabeth Bard

Příběhy psané s chutí...

Elizabeth usedla v Paříži k obědu se šarmantním Francouzem Gwendalem – a už nikdy se nevrátila domů.

Jakmile mladá Američanka ochutnala první sousto pavé au poire ve společnosti Francouze s podivným jménem, rozhodla se hodit všechno za hlavu a začít nový život v nejromantičtějším městě na světě. Elizabeth se přestěhuje do Paříže do Gwendalovy garsonky v „drsné“ čtvrti a je vržena do světa rušných tržnic pod širým nebem i elegantních bister. Učí se kuchat svou první rybu (s malou pomocí Jane Austenové) a tišit stesk po domově (za asistence čokoládového koláče). Zakouká se i do místního řezníka (jenž se nebezpečně podobá Mattu Dillonovi). Hrdinka zjišťuje, že čím hlouběji proniká do francouzské kuchyně, tím více před ní začíná sama Paříž odkrývat svá tajemství. Dospívá k poznání, že francouzská kultura se podobá dobře dozrálému sýru – člověk vidí jen svrchní kůrku, dokud se neprořízne k lahodně pikantnímu vnitřku.

Kniha je okořeněná recepty na vybrané lahůdky, jakými jsou letní ratatouille, tatarák z mečouna, kachní prsíčka s ostružinami, jehněčí na pomeranči a badyánu, či čokoládové koláčky.

Piknik v Provence

od: Elizabeth Bard

Autorka bestselleru Oběd v Paříži nás zve na další kulinářské a životní dobrodružství. Elizabeth s manželem při romantickém výletu propadli kouzlu Provence, rozhodli se odstěhovat na venkov a otevřít si tam zmrzlinářství. Její druhá autobiografická knížka obsahuje lákavé recepty na jídla jako plněné cuketové květy, fíkový koláč či medovo-tymiánová zmrzlina, ale především vypráví o všem, co se může stát, když se dva lidé z města přestěhují na venkov, když manželé zakládají společný podnik, když se americké děvče učí francouzskému stylu rodičovství a když vášnivá kuchařka objevuje klasickou provensálskou kuchyni. S vtipem, humorem a kopečkem jahodového sorbetu nám Elizabeth připomíná, že život – v kuchyni i mimo ni – je dostaveníčko s neočekávaným.

Rozbalovačka Vdaná potvora - Petra Nachtmanová

Na tuhle knihu jsem se těšila. Recenzní kniha od Moby a ještě od mé nově objevené a hlavně oblíbené spisovatelky Petry Nachtmanové, od které jsem již četla pár knih.

Vdaná potvora

od: Petra Nachtmanová

Věštkyně ze sousedství předpověděla Milušce setkání se třemi osudovými muži. A od toho okamžiku skutečně potkává nejrůznější muže, kteří vypadají jako potencionální partneři. Problém je však v tom, že Miluška je vidí všude… Kdo se stane tím pravým? Učitel angličtiny, ženatý soused, náhodný známý z parku nebo snad muž, jehož poznala v době, kdy se ztratila cestou na volbu kočičí Miss?

Rozbalovačka Poppy Day - Amanda Prowse

8.8 2016 mi přišla jedna krásná kniha na recenzi od nakladatelství Omega. Jedná se o knihu, která teprve vyjde a to 18.9.2016. Aspoň tak to píšou na Databázi knih . Knihu jsem získala díky recenznímu konkurzu na jejich fb stránkách, které ráda a se zájmem sleduji a díky kterým jsem již pár knih recenzovala.

Zpět ale ke knize, kterou jsem už začala číst a jsem v cca půlce.

Poppy Day

od: Amanda Prowse

Co byste obětovala, aby se váš miláček vrátil domů?

Od té doby, co si kadeřnice Poppy Day vzala svého miláčka Marta, byli spolu šťastní. Nyní je Mart na misi v Afghánistánu a Poppy počítá každý den, až se vrátí domů.Avšak jednoho dne zaklepou na její dveře neznámí lidé a její svět se zhroutí. Mart byl vzat jako rukojmí a pro armádu je příliš nebezpečné, aby se ho pokusili zachránit.Poppy je odhodlána přivést ho domů sama. Ale brzy bude stát před nejtěžší otázkou svého života: není cena za záchranu muže, kterého miluje, příliš vysoká?

Silný příběh o ztrátě a odvaze od autorky, která z vlastní zkušenosti moc dobře ví, o čem píše.

U knihy mě pobavila větička na zadní obálce. No posuďte sami.